Food diary 0.5 Zpověď holky s celulitidou

By 12:03 ,

Všichni píšou poslední dobou motivační články na téma jídlo a cvičení. A tak mě to nějak nakoplo k tomu, napsat taky svoji zpověď. 
Jídlo a já spolu bojujeme už od dětství. Jak naši neustále opakují, už od narození jsem byla dítě, které rádo jedno - nikdo ho k tomu nemusel nutit a ve starším věku jsem si tajně schovávala čokolády a další věci pod peřinu, do šuplíku a jedla tajně - aby mě nikdo neviděl. Nevím proč, ale toto mi tak nějak zůstalo. Pokaždé, když si třeba koupím čokoládu, schovám si ji "tajně" do šuplíku a nenápadně uždibuju, když se nikdo nedívá - místo toho, abych si ji položila třeba na stůl nebo abych si pro ni zašla do kuchyně. Je to pro mě adrenalin.



No, nicméně v období základky většina dětí pobíhala po venku, ale já trávila hromadu času sama doma - naši byli neustále v práci, a tak jsem samotu zajídala jídlem. Byla jsem baculaté dítě - ale to je přece hrozně roztomilé. A tak se to se mnou táhlo asi do mých 17, kdy jsem se rozhodla, že přestanu být tím tlusťochem s nadváhou a začala jsem hladovět. Ze začátku šla kila dolů a já byla spokojená, že už nevážím 87kg (výška 178cm), ale doma si mého hladovění všimli, všimla si toho i doktorka, a tak přišlo období, kdy mě šíleně kontrolovali. Zhubnout se mi povedlo až v tanečních..Nějakou dobu jsem si váhu držela, ale pak přišla výška a neustále večírky a chlastačky, na večeři párky a čínské polívky no a já zas byla ta oplácaná. Tehdy mi hrozně pomohlo, když jsem se zamilovala. Chtěla jsem být samozřejmě ta nejhezčí, a tak jsem díky svému tehdejšímu příteli začala hubnout a měla ze sebe skvělý pocit. Jenže první skutečné lásky nikdy nevydrží, přítel mě kopl do zadku a já se natolik trápila a užírala, že jsem najednou měla dole více jak 20kg.
Tak trochu jsem předpokládala, že když už jsem konečně štíhlá, budu i šťastná. Ale nebyla jsem. Pořád jsem viděla nedostatky, psychicky jsem šíleně strádala, připadala jsem si tlustá, ale zároveň fascinovaná, že mi tak "pěkně" lezou klíční a pánevní kosti, protože doposud byla kost něčím, co jsem věděla, že existuje, ale vždycky byla obalená tukem :D No prostě malý ukřivděný psychopat, který si připadal hrozně poníženě, že ho někdo poslal k vodě, a on přitom kvůli tomu člověku zhubl a přizpůsoboval se mu celých 14 měsíců. V té době jsem se vážila asi tak 10x denně a každý nárůst váhy o 0,1kg byla schopná obrečet. Uklidnila jsem se až ve chvíli, kdy jsem si založila blog a najednou měla i jinou zábavu než si měřit míry a vážit se. Pak přišly problémy se školou, stres a neustálý pocit vlastní nedokonalosti, protože mi krachoval jeden "vztah" za druhých a váha byla zase o 8kg vyšší. V té době jsem se už naštvala, začala chodit do fitka a stala se doslova závislá na cvičení. jedla jsem jen zrní a zeleninu, počítala si kalorie jak šílená a když jsem šla s kámoškou na zákusek, celý den jsem už raději nic nejedla. A kupodivu šla váha zase nahoru. No a pak se objevil on - díky kterému jsem se najednou šíleně uklidnila. Vyhodila jsem baterky do váhy, přestala žrát zrní, zamilovala se, přestala být ve stresu a váha mi zase hezky spadla. V současné chvíli si ji pořád držím už víc jak 15 měsíců, a i když mám třeba "větší zadek, široká stehna a silnější nohy" (jak mi s oblibou někteří připomínají), jsem spokojená. Uvědomuju si, že jsou v životě daleko důležitější věci než pekáč buchet na břiše a sojové alpro na snídani. Uvědomila jsem si, že miluju pečivo a nedokážu bez něj být, zbožňuju těstoviny a ráda si dopřeju i nějaké ty čipsy. Přestala jsem řešit všechny ty fitness blogerky, co celé dny chodí jen do fitka - ono upřímně - který normálně fungující, pracující, studující člověk má čas na to, aby strávil 3 hodiny ve fitku a další 3 hodiny chystáním svých paleo, raw, vegan...jídel?
Jím si co chci, jak chci a už dávno odmítám řešit, že mám na zadku celulitidu nebo že se mi třesou stehna - no a co. Nedělám modeling, nikdo mi neplatí za to, abych byla krásná. Jsem obyčejná holka, co vede obyčejný život, a pokud se někomu nepozdává, že nemám štíhlé nohy, tak ať utíká do fitka posilovat, aby aspoň on ty hnátičky jako laňka měl! Amen kámen" Odmítám se stresovat jídlem, brečet kvůli postavě nebo žít jen fitkem.  Byla jsem ta, co svoje stresy a deprese zajídala jídlem, ale i ta, která se trápila hladem a myslela si, že se tím mnoho věcí vyřeší. A teď se poprvé cítím poměrně spokojená - ano, mám občas komplexy a odmítám chodit v plavkách, ale ve srovnáním s tím, jak jsem se cítila dřív, jsou tyto komplexy zanedbatelné. Štíhlost a perfektní postava totiž neznamenají být šťastná...


Oblíbená smoothie kombinace - pomerančová šťáva, ananas, zelené jablko






Smažený banán - ten já můžu♥ Recept ZDE




Jestli jsem na něco ujetá, tak to jsou polívky. Celou zimu jsem byla závislá na zeleninové, kterou jsem jedla hned na několik způsobů. Potom miluju kuřecí vývar či rajskou polévku s mozzarelou♥ A špenát taky miluju.


Gnocchi s rajčaty, olivami, italským kořením, parmezánem a zakysanou smetanou♥
Nejlepší rychlorecept - tortilu si ohřejte na pánvičce, nakrájejte si cherry rajčata, mozzarelu, olivy. A spolu s rucolou a bazalkovým pestem zarolujte. Mňam ♥
Tortila s rucolou, mozzarelou, rajčaty a olivami♥
 Recept na slaninovo-sýrový quiche, který je naprosté #foodporno najdete TADY. Já bych se ho mohla ujíst! 


Brambory moc nejím, ale po těch pečených v troubě se můžu utlouct
Btw: tak mě napadá..CHCETE na blog více receptů? :)

You Might Also Like

12 komentářů

  1. Ty byla asi ta nejlepší zpověď o jídle, kterou jsem kdy četla ♥

    eLblog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Leni♥ to je ten nejpěknější komentář :)

      Vymazat
  2. Ráda jsem si přečetla Tvoji cestu a upřímně mě těší, že jsi došla do fáze, kdy seš šťastná a netrápíš se nad postavou :). Nejlepší je se přijmout a mít ráda sama sebe a pokud chce člověk něco změnit,ať to změní kvůli sobě, že cítí, že chce vypadat/cítit se lépe. Já mám taky moc ráda jídlo a vždycky jsem se hodně hýbala. Takže jsem vždycky měla postavu normální. Před rokem jsem začala chodit do posilovny, což mě začalo moc bavit a ty změny na postavě byly vidět a tak já se cítím líp. Spíš se chci hýbat i hlavně pro ten psychickej stav, kterej kvůli pohybu mám, že jsem prostě v pohodě :). A víc receptů určitě, líbí se mi ty dobroty co vaříš a že to máš vždycky tak krásně nachystaný :)

    OdpovědětVymazat
  3. Wow, delicious! :))) nom nom nom :)) :D....best wishes from hotel passeiertal ( http://www.martinerhof.it ) and happy eastern! ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Trochu mi připomínáš sebe. Já taky ráda jím a upřímně se za to nestydím. Hladovky, odepírat si jídlo, které má člověk rád je podle mě blbost. Lepší je jíst všechno ale s rozumem. Nepřežírat se, nepít limonády. Abych řekla pravdu, když slyším slovo RAW, Paleo apod. je mi zle. Nikdy jsem si na těchto věcech nepochutnala, přijdou mi takové mdlé a bez chuti. Já se snažím alespoň něco málo sportovat, kolo, běh a pár cviků na břicho. Nejsem tlustá ale nejhubenější taky ne. Kdybych se nehlídala vůbec, hned přiberu.
    Tvé jídlo na fotkách je hodně dietní, to já si dávám daleko horší věci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jasně, že si člověk nebude fotit čokoládu, na tom pytlík bonbonů a kýbl zmrzliny :D toto jsou spíše věci, co si uvařím, ale pak k tomu ještě pojídám sladké, že jo :D a popcorn...
      Já si myslím, že v životě každé holky přijde zlom, kdy přestává tak nějak řešit jestli by mohla být modelkou a tak nějak "znormální". Jde na rande a dá si normální jídlo a ne půl salátu a vodu s citronem :)

      Vymazat
  5. Moc krásný článek a jsem moc rada, ze už jsi ted spokojená :) <3

    LITTLETHINGSFOREM

    OdpovědětVymazat
  6. Já měla do svých 17 let 85 kilo při 169 centimetrech, také jsem se snažila pořád hubnout atd... ale pak přišel můj první přítel, rozchod a já také zhubla, nicméně jsem si to tak nějak udržela, od té doby se moje váha hýbe v rozmezí +- 5 kilo, někdy o trochu víc, když je hezky a mám chuť makat. Dělám si vrásky s jídlem? Dělám, ale pořád jsem na tom skvěle proti tomu, jak jsem na tom byla a to si říkám... hold někdy to přepísknu,jako třeba dnes - Velikonoce, ale tak kontrolovat se pořád nemá smysl. To by nebyl život. A přítel dělá hodně, i můj mi je oporou. :)

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, Kačí...pro člověka, který třeba hodně zhubl a dřív byl oplácanější je všechno to hlídání, řešení stravy a tak, něco úplně jiného, než pro slečnu, co je celý život štíhla a pouze se hlídá, aby nějak více neztloustla :) vnímáme to jinak. :)

      Vymazat
  7. Velký zadek? Silná stehna? Nemyslím to zle, ale já teda na fotkách nic takového nevidím a pokud si zrovna se svojí postavou říkáš "mám tlusté nohy, ale nevadí mi to", tak mi to úplně OK a objektivní nepřijde ;) Mám třeba podobnou postavu a považuju se za štíhlou (a potvrzuje mi to i okolí) :) Měj se pěkně, Petra.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za názor, Peťo :)
      No, jde o to, že v porovnáním se zbytkem těla mám stehna opravdu silnější a zadek větší. Jsem postava hruška. A ano, nemyslím si, že bych byla oplácaná, ale fotky v oblečení jsou opravdu něco jiného než realita, když nosím po doma kraťasy ;) O nějakých laních nožkách se mi může jenom zdát...ale už to tak nějak neřeším. Jenom si občas přečtu nebo poslechnu nějaký komentář :)

      Vymazat
  8. Krásný článek :) Pamatuji si, když jsem na základce stoupla na váhu a zjistila, že "už" vážím přes padesát kilo...byl to pro mě tehdy konec světa, strašně jsem to obrečela. Myslím, že od té doby jsem začala koukat na váhu, která postupně přibývala, boky se zakulacovaly, zadek se zvětšoval.
    A tak to je, mám "ženskou postavu", se kterou jsem se strašně dlouho nemohla smířit. Skončilo to podobně, jako u tebe - našla jsem si přítele, který mě má rád a já mám v rámci mezí ráda sebe. Večer klidně sním pytlík oříšků a netrápím se kvůli tomu, jindy si jdu zacvičit, abych si vyčistila hlavu. Trička mám velikosti S a kalhoty velikosti L...a starosti si kvůli tomu nedělám. Tlustá nejsem a na modeling už jsem moc stará, tak proč to hrotit a cpát se salátem a rýžovými chlebíčky, když si můžu dát pizzu s miláčkem :)

    OdpovědětVymazat