Ahoj Ahoj..
pokud jste fanoušci kosmetiky jako já, asi jste zaznamenali, že v pátek a v sobotu byl v Praze Interbeauty festival. Nikdy jsem na ničem podobném nebyla, proto jsem ho chtěla vidět (a potřebovala sama sebe naštvat tím, že jsem porušila nákupní stopku :D ). U Táni jsem vyhrála lístky, (o výhře mě infovala už 2 týdny zpátky, z čehož jsem měla ohromnou radost! díky moc!), ale nakonec mi je z Prahy poslali až v pátek ráno a to už jsem tak nějak byla na cestě..ehm..ne, že bych si stěžovala, ale opět vidím typický pražský přístup, na který mě už upozorňoval i Luk. "Přijďte dneska, na pohovor se stavte zítra, lístky doručíme dneska"...ehm..ale pokud nebydlíš v Praze nebo kousíček u Prahy, je to trošku problém. Takže díky, lístky propadly. :(

Ahoj!
Haha, pamatujete na doby, kdy bylo jaro? Bylo to super, že? Tak na to zase rychle zapomeňte - jaro letos už nebude. Jaro už nebude nikdy. Ono totiž kdy jindy, než na konci dubna, že jo? 
Aspoň tak to u nás vypadá - sníh jak na Sibiři (což se s moji tvrdohlavou povahou, která by nejraději pořád nosila roztrhané kalhoty, kecky a lehký cardigan neslučuje - takže si řekněme na rovinu, mrznu, ale oblíkat se odmítám...jo, vlastně jednou jsem se oblíkla - zimní bunda, roztrané kalhoty, super dlouhý svetr vykukujíc z bundy a sněhule...do toho jsem příšerně zmokla, po celém obličeji se mi rozpatlala rtěnka...no a...lidi si na mě ukazovali jako na bezdomovce. Zvlášť když jsem si v Jysku koupila celou zásobu polštářů, dostala na to obrovský pytel a pak se s ním vláčela po ulici..co si budeme říkat...vypadalo to, jako bych v něm nesla mrtvolu..). Od té doby na oblíkání opět rezignuju a doufám, že se počasí umoudří...nebo zhynu na prochladnutí...

Ahoj!
Vzhledem k tomu, že jsem si dala nákupní STOPku - jak na kosmetiku (kromě věcí jako makeup či řasenka, co používám každý den), tak na oblečení, tak mě to o to víc láká si dělat wishlisty a koukat na ebay, online H&Mko a další obchody...
Řeknu vám, že nemoct si ničím udělat radost, je pěkný opruz :D 
Ale člověk aspoň nenakupuje kraviny, ale každý svůj nákup do budoucna řádně promyslí...a tak jsem promyslela i to, co bych si do budoucna ráda pořídila v té kosmetické sféře. Minule jsem se zaměřila na NYX, tentokrát na www.notino.cz


Všichni píšou poslední dobou motivační články na téma jídlo a cvičení. A tak mě to nějak nakoplo k tomu, napsat taky svoji zpověď. 
Jídlo a já spolu bojujeme už od dětství. Jak naši neustále opakují, už od narození jsem byla dítě, které rádo jedno - nikdo ho k tomu nemusel nutit a ve starším věku jsem si tajně schovávala čokolády a další věci pod peřinu, do šuplíku a jedla tajně - aby mě nikdo neviděl. Nevím proč, ale toto mi tak nějak zůstalo. Pokaždé, když si třeba koupím čokoládu, schovám si ji "tajně" do šuplíku a nenápadně uždibuju, když se nikdo nedívá - místo toho, abych si ji položila třeba na stůl nebo abych si pro ni zašla do kuchyně. Je to pro mě adrenalin.


Ahoj, ahoj...

Dneska opět přináším outfit, který byl focen v Praze - před velkou Astrid akcí. Fotila mě Markét..
Musím říct, že jak jsem dřív snila o Praze, jenom jako o místu, kde si jednou najdu práci, která bude nějak rozumně placená (ne jak u nás, kde člověk dře jako právník za minimálku a šance na zlepšení je nejdříve ze pět let, což by při mém "pokročilém" věku bylo někdy po třicítce... A ano, nechci do třiceti žít u rodičů a být závislá na tom, jestli mi dají nějaké kapesné nebo jestli koupí na večeři rohlíky a večer mě "pustí ven"...zvlášť když vidím, kolik lidí, kteří vůbec nemají výšku nebo skončili u Bc. jsou spokojení, mají vlastní život a už něco dokázali..)...
Poslední dobou se Praha pro mě stává srdcovou záležitostí a jezdím tam stále častěji.. Mám tam většinu svých přátel z výšky a teď nově i svou drahou polovičku. Jediné, s čím se ale v Praze sžít nedokážu, je doprava, zvláště pak metro. Stále potřebuju někoho, kdo mě bude držet za ručičku a povede mě. (vsadím se, že kdyby mi nějaký uchylák nabídl bonbonek a slíbil, že mě dovede na místo, které hledám, ze zoufalství mu uvěřím :D)


Ahoj Ahoj :)

Další víkend za námi...Fňuk (Kačeno, neřvi) no a pracovně studijní týden před námi :) 
V sobotu jsem zamířila do Prahy. Proč? Moje drahá, fousatější, modrookatější a mužnější polovina se do hlavního města přestěhovala, a tak si zase pro změnu zkouším, jaké to je mít vztah na dálku. Na výšce to je klasika. To se neřeší. I vztah přes půlku světa je vlastně dost stabilní a má velkou šanci na úspěch. Nemáš u sebe chlapa? Nevadí. Kámoši a kýble chlastu tě spasí. Nebo zprasí? Jenže když si už jednou zvyknete, že každý večer trávíte hodinu v kuchyni, kde svému drahoušovi chystáte sváču, kterou mu další den donesete do práce jako ta nejvzornější stíhačka. Když každé úterý jsou taneční (=pošlapané nohy, krvavé šlápoty a namožené svaly), v pondělky a ve středy se žere v Mekáči a výletuje, společné pracovní akce se nesou v duchu "Uklidni se laskavě, jsi nervózní!" "Ne, ty se uklidni, jsi zas protivná jak prdel", týdenní spolubydlení není problém a když se třeba pohádáte onlajn, sednete do auta a za 30minut se už můžete vesele mlátit - a to face-to-face (Protože na fejsbůčku nikoho umlátit polštářem nemůžete, že joo!)...tak pak je to hrozně těžký...


Ahoj, ahoj:)

Za poslední dobu jsem si pořídila pár nových kosmetických produktů, které bych vám tady chtěla ukázat... Konečně jsem si udělala menší nákup na Notino.cz, který má nově výdejnu i v Ostavě ve Forum Nová Karolína, kam jezdím celkem často, takže se nemusím spoléhat na poštovní zásilky (Juch juch! peněženka pláče) a druhá polovina věcí je z pražské prodejny NYX.

Nákupy z NYX

NYX - Dewy finish long lasting setting spray - sprej jsem si pořídila v NYX prodejně v Praze, stál  219,- Kč a slibuje, že prodlouží výdrž make-upu a tváři dodá "dewy efekt", tzn. efekt přirozeného lesku obličeje. Obličej by pak neměl vypadat matně, ale přirozeně lesklý (ale ne mastný).
Sprej už nějakou dobu testuju a musím říct, že se hodí hlavně ve dnech, kdy se líčím třeba ve 4 ráno a frčím do práce. Svěží nalíčený vzhled mi pak vydrží o nějakou dobu déle a člověk se pořád nemusí upravovat a kontrolovat v zrcátku, zda je všechno tam, kde by mělo být :)


Já a oblečení - kapitola sama o sobě. V pokoji mám jednu rohovou a jednu klasickou skřín a k tomu věšák plný svetrů, cardiganů a bundiček... Mám hromadu oblečení a taky spoustu toho, co už moc nenosím. Kousky, které si už nikdy neobleču, protože mi nesedí, jsem buď odnesla do bílých kontejnerů nebo je prodávám na Vinted...
Ale pak je taky několik kousků - ať už kalhot, kabelek, bot či triček, které jsou v moji skříni, nemám to srdce je poslat dál, ale pořád čekám, kdy si je na sebe vezmu. Neustále si říkám "JEDNOU, PŘÍŠTĚ".

A tak jsem se rozhodla, že duben pojmu jako měsíc, kdy se pokusím dát šanci i méně nošeným kouskům šatníku - buď se uchytí anebo je prostě ze šatníku vytřídím...čím více věcí mám ve skřini, tím pořád nosím to stejné, protože je skřin přecpaná a nepřehledná...a já na jednotlivé kousky zapomínám...a to už nechci...

Tento outfit obsahuje hned tři méně nošené věci - dlouhou košili, kterou jsem koupila před rokem v Praze ve výprodejích, byla z ní nadšená, ale nikdy jsem ji neměla na sobě - až teď! Černé kalhoty, které byly odsouzeny k tomu, aby ležely na dně skříně, protože mám mnoho černých kalhot a všechny jsou pohodlnější a mají vysoký pas (tyto nemají). Jenže pak mě napadlo udělat to, co udělám vždycky s každými kalhoty, které už nenosím - udělat do nich díry. A světe div se, zatím se chytly!
No a poslední kouskem je kabelka - je z dob, kdy jsem poctivě chodila na přednášky do školy, nosila v ní noťas a jela si na svoji rockové vlně. Poslední dobou jsem ji nosila jen do fitka nebo na nějaké sportovní události, protože je obrovská, ale teď ji dávám druhou šanci....tak schválně :)

A co vy, taky se občas snažíte vytáhnout ze šatníku dlouho nenošené věci a dát jim novou šanci?